<- Zpět

Říšská hranice probíhala po hřebeni Červeného kamene, Pískovny, Černým lesem a za posledními domky v Drnholci nad Lubinou a ve Větřkovicích (dnes m.č. Lubina). Celnice byla u cesty za posledním domem v Drnholci ve směru na Vlčovice a pro pěší i v Černém lese, kde byla jen malá dřevěná budka v místě dnešního vodojemu. Kopřivnici, Štramberk a Příbor si Němci zabrali do Říše, ačkoliv zde bylo ve zdrcující většině české obyvatelstvo jen proto, že zde byla továrna Tatra, Štramberská cementárna a několik velmi vlivných Němců. Vlčovice, Mniší, Hukvaldy, Hájov, Lichnov atd. byly již tzv. Protektorát Čechy a Morava.
Přes hranice se necestovalo na cestovní pasy, ale na propustky (Durchlasscheiny -Ubertrittscheiny), které na doporučení německého obecního úřadu vystavoval většinou jen Okresní úřad (Bezirksamt), a to jen velmi omezeně a jen na nejkratší dobu a v nejnutnějších případech. To vše samozřejmě pro Němce neplatilo.
Do střeních škol v protektorátu jsme museli často chodit načerno přes lesy, pole a kolem Lubiny. Hranici hlídala finanční stráž a policie (ordneři), na což mají lidé dosud spoustu smutných vzpomínek. Častokrát jsem šel například v sobotu z Frenštátu ze školy a v pondělí brzy ráno zpět s panem učitelem Gustavem Mužným, který v této době učil v Lískovci v protektorátu. Byl to velmi čestný a poctivý vlastenecký učitel a Sokol, který byl později v krátké době pro svou odbojovou činnost Němci uvězněn a popraven. Jednou v zimě pří večerní cestě přes pole, v hlubokém sněhu z Vlčovic do Kopřivnice, za svitu měsíce na čerstvém bílém sněhu jsme byli zdaleka dobře viditelní, a tak jsme šli spolu pod bílým prostěradlem, které náhodou nesl pan učitel v aktovce domů na vyprání. Byla to jedna z mnoha podobných příhod. V létě se chodívalo na černo do českého kina na Hukvaldy i tak, že se šlo v plavkách kolem Lubiny a oblečení a obutí se neslo namačkané v tašce.
Z protektorátu se pašovaly většinou poživatiny, poněvadž některé tam byly snáze k zajištění i mimo lístkový příděl, rovněž tak i textil, boty a často i větší věci jako byla rádia, kterých byl naprostý nedostatek a nebyla tehdy ještě ani moc rozšířena. Během války byl zaveden velmi přísný přídělový systém na potraviny, textil, obuv, mýdlo a cigarety. Byly to tzv. potravinové lístky, šatenky, tabačenky atp. Obdobný způsob nakupování platil pak ještě i několik let po válce. V této době byla Kopřivnice poprvé, a věřme, že i naposled, pohraničním městysem.

Dne 18. června 1939
Historický komentář
Fotogalerie ke dni 18. června 1939

Vaše připomínky a diskuse
Kodex diskutujícího na Skautském deníku
  • Do diskuse smí přispět každý.
  • Diskutující nesmí propagovat rasovou, národnostní, náboženskou ani jinou nesnášenlivost či diskriminaci.
  • Vulgární jazyk, urážky, pomluvy či ponižování je nepřípustné.
  • Diskutér nesmí propagovat nezákonné činnosti či jinak společnosti škodlivé aktivity.
  • Propagace komerčních aktivit a reklamy na výrobky není povolena.

denik