<- Zpět

V lednu 1945 již bylo definitivně rozhodnuto a mnozí Němci tušili blížící se konec. Již v lednu odvážela auta vojenský materiál po říšské silnici k západu. Na louce u Kopřivnicepřistál německý dvouplošník, který nejdříve shodil červené rakety. Mnozí Kopřivničané byli povoláni ke kopání obranných zákopů (šanců) u okresní silnice. 30. ledna přestala pracovat továrna na hliněné zboží. Přes Příbor táhly transporty zubožených zajatých Rusů a Angličanů.
Ze závodu Tatra byly odváženy různé autosoučástky, také konstrukční kancelář se stěhovala do Prahy. 1. února spadly bomby v Ženklavě poblíže bývalé české školy. O týden později přijel do města větší oddíl wehrmachtu a ubytoval se v měšťanské škole. 22. března byla bombardována Ostrava a téhož dne dopadly bomby ve Vlčovicích. 23. března došlo ke vloupání do obecního úřadu, byly ukradeny poživatinové lístky. Brzy poté byli u občana Štěpána na Pasekách přistiženi partyzáni a zatčen jeden voják. Paní Štěpánová byla rovněž zatčena, její manžel však utekl a zbytek války se skrýval. Ve Studénce zasáhla bomba lazaret ve škole a ve Frenštátě sokolovnu a chudobinec.
Poslední dny okupace byly i v našem městě obdobím strachu, neb nikdo netušil, co mohou neúspěchem zdecimovaní Němci ještě napáchat. Bitevní fronta se k nám stále blížila, na frontu byly povolávány poslední zálohy a zbylí Němci doma tvořili obranné „Volkssturmy”. Na okresní silnici u domů občanů Buzka, Havránka a u Štramberka u domu p. Tomíčka byly vybudovány obranné sruby se zákopy, které měly být bráněny pověstnými pancéřovými pěstmi (Panzerfaust). Fronta byla již na hranicích Slezska a sváděl se boj o Opavu a Ostravu. Ve dne bylo vidět se svahů našich hor hořící vesnice ve Slezsku a v noci rudá zář, která vystrašila naše obyvatelstvo. Všichni si kladli otázku: Co bude s naší průmyslovou
Kopřivnicí? U chaty pod Šostýnem (restaurace na koupališti) padl první ruský granát.
V budově německé školy se ubytovalo ze Slovenska prchající Gestapo. Němci kvapem ustupovali, ničíce za sebou mosty a viadukty. Tak byl zničen nový betonový most přes řeku Lubinu v Příboře, most přes Sedlničku v Borovci, přes Jičínku v Novém Jičíně, přes Lubinu ve Frenštátě p.R. a přes Odru v Nové Horce. Byl poškozen viadukt Studénsko-štramberské dráhy přes Kopřivničku u Příbora, železný viadukt dráhy ve Veřovicích a u Bludovic a kamenný viadukt dráhy Štrambersko-veřovské byl vyhozen do povětří. Ustupující německá armáda projížděla Kopřivnicí směrem na západ a Gestapo na dvoře německé školy pálilo svůj archiv. Byla poslední noc z 5. na 6. května. V Příboře hořel Katolický dům a dřevěný most přes Lubinu u Benátek. Dunění děl bylo již slyšet z blízkosti.
Ve 3.30 hod. ráno vtrhlo německé vojsko do Kopřivnice a oddíly SS vyburcovaly spící občany v ulici 28. října a vnikly do domů občanů Novobilského, Vaváka, Parmy, Gillara a Kuchaře, žádajíce o jídlo a pití. Nastal kritický okamžik pro naše město. Avšak v 5 hod. náhle zazněly německé povely a německé vojsko kvapně opouštělo Kopřivnici směrem k Závišícím. Všichni vytušili, že Rudá armáda je již nablízku. A skutečně v 7.10 hod. se objevily pr nad Lubinou a byly radostně pozdravovány nadšeným obyvatelstvem. Na domech se objevovaly první československé prapory. Umíráček, který jediný zbyl z kostelních zvonů,
vyzváněl Němcům konec, nám však slavné vzkříšení – osvobození z německého jha. V Kopřivnici byly strhávány všechny německé nápisy a odstraněny dřevěné kříže padlých německých vojáků před měšťanskou školou. Z Kocvínku a od sv. Kateřina ve Štramberku ostřelovaly ruské kaťuše (varhany) Nový Jičín. 7. května se jeden z kopřivnických Němců oběsil, když předtím povraždil svou rodinu – manželku, švakrovou a 16. měsíční dítě. 8. května byl zatčen Němec Nierlich, německý úředník Moraw se zastřelil na Bílé hoře. Tak byla Kopřivnice a s ní Příbor a Štramberk osvobozeny bez větších bojů, neb Rudá armáda svírala Němce ze dvou stran od Sedlnice a od Frenštátu, takže Němcům nezbylo času k většímu pustošení kraje. Kopřivnice jásala vstříc svým osvoboditelům a mohutný průvod občanů procházel ulicemi.
V závodě Tatra ruský major A. Fedorov přejímal továrnu do vojenské správy. V dochovaném pamětním listu napsaném majorem Fedorovem se v překladu praví: „Ať žijí technici, dělníci a úředníci závodu Tatra. Jsem velmi rád, že to vyšlo na mne, abych jako první přijel na území závodu Tatra 6. května 1945 v 7.10 hod. osvobozeného od německého fašismu a tam mohl ustanovit vojenskou ochranu, jakož i přinést radostnou zvěst i potřásti rukou vlastencům československé republiky, bránícím závod před německými nacisty. Děkuji za radostné
uvítání soudruhům Perglovi, Červinkovi, Vyhnanskému a Sýkorovi a všem dělníkům, technikům a úředníkům, přispěchavších v první den osvobození závodu. Ať žije Rudá armáda, ať žije československá republika i československý národ. Příslušníci v útvaru 06638, 6. května 1945 – 7.30 hod., Major A. Fedorov, staršina Ivanov.” Jeden z přímých účastníků (Jindřich Hradečný) vzpomíná na tu dobu: …za chvíli opravdu zastavil před bránou jedničky nákladní vůz a do závodu vstoupili první sovětští vojáci. Byl jsem právě v hale centrály, když dovnitř vstoupil vysoký staršina a dva vojáci. Tam v hale nad turbinou ještě visel veliký obraz Hitlera, nedostali jsme se ještě k němu, abychom to shodili. Staršina si toho hned všiml, podíval se na to ještě jednou a pak šikovně vylezl nahoru
- a už byl Hitler dole – kaput. My jsme byli radostí z prvního setkání se sovětskými lidmi tak rozechvěni, no, ale přivítali jsme naše osvoboditele, a pak staršina si chtěl prohlédnout továrnu. Šli jsme na dvůr, tam stály hotové vozy. Nejvíce mne překvapilo, že staršina už věděl, že ty vozy nemají v pořádku řízení. Jak se to dozvěděl, to dodnes nevím. „ 9. května v 5 hodin odpoledne se seřadil průvod u restaurace p. Kuchaře a vyšel v čele se státní vlajkou a ruskými prapory ke Štramberku, vyhrávala kapela. Ze štramberka se průvod vrátil na náměstí. Z tribuny potažené rudým plátnem řečnili Karel Chalupa, jako nový předseda MNV, úředník Karel Kraus a p. Procházka z Příbora, rodem kopřivničan. Pěvecké sdružení zapělo několik sborů. V závěru zazněly statní hymny.

Fotogalerie

Vaše připomínky a diskuse
Kodex diskutujícího na Skautském deníku
  • Do diskuse smí přispět každý.
  • Diskutující nesmí propagovat rasovou, národnostní, náboženskou ani jinou nesnášenlivost či diskriminaci.
  • Vulgární jazyk, urážky, pomluvy či ponižování je nepřípustné.
  • Diskutér nesmí propagovat nezákonné činnosti či jinak společnosti škodlivé aktivity.
  • Propagace komerčních aktivit a reklamy na výrobky není povolena.

denik